V posledních letech se objevilo nespočet článků, diskusí a zpráv o zázračném materiálu zvaném "grafen". Je to jeden z nejtvrdších a nejodolnějších materiálů na světě a všichni ho nosí na rtech nejpozději od udělení Nobelovy ceny v roce 2010. Díky mnoha výhodám (např. velmi flexibilní, téměř průhledný, 100-300 krát pevnější než ocel, velmi dobrý vodič tepla atd.) má obrovský ekonomický potenciál a mohl by být v budoucnu využit pro výrobu solárních článků, displejů a mikročipů.
Fosforen versus grafen
Již nějakou dobu to však vypadá, jako by grafen čelil konkurenci netoxického černého fosforu (fosforenu). Který, stejně jako grafen, má dvourozměrnou atomovou vrstvu. Má však mnohem větší pásmovou mezeru než grafen, což z něj činí slibnějšího kandidáta na nanotranzistory. Kromě toho vědecké studie Trinity College Dublin pod vedením Jonathana Colemana nyní také potvrzují vhodnost černého fosforu pro hromadnou výrobu.
Nízkonákladový výrobní proces
Černý fosfor se obvykle tvoří z bílého fosforu za vysokého tlaku (12 000 barů) a zvýšené teploty (200 °C). Nedávno však byla vyvinuta nově vyvinutá metoda syntézy černého arsenu a fosforu bez vysokého tlaku. Což je levnější díky menšímu množství potřebné energie. Metoda byla vyvinuta ve spolupráci mezi Technickou univerzitou v Mnichově (TUM) a Univerzitou v Regensburgu, stejně jako americkými univerzitami Jižní Kalifornie (USC) a Yale.
Pokud byste se chtěli dozvědět více o dvou zde zmíněných výsledcích výzkumu, můžete najít více informací na adresách URL uvedených v naší referenci. V každém případě můžeme být zvědaví, jaká inovativní řešení nám budou představena v příštích několika letech s novým konkurentem grafenu.
